Dojde-li k úplatným převodům nemovitostí, je nutné odvést státu daň z nabytí nemovitých věcí. Možná ji znáte pod starším názvem, který již neplatí, daň z převodu nemovitosti. Zjednodušeně řečeno, v případě, kdy dojde k prodeji nemovitosti nebo jejich směně. Výjimku tvoří situace, kdy dochází k bezúplatným převodům, tzn. dědictví či darování. Ten, kdo platí daň z nabytí nemovitých věcí, je kupující.
Osvobození od daně
Tak jako u většiny daní, i tady můžeme najít případy, kdy je úplatný převod nemovitosti od daně osvobozený. Je tomu tak v případě, kdy jde o první úplatný převod novostavby, k němuž dochází do pěti let od doby, kdy lze nemovitost užívat. Také v případě, kdy jde o první úplatný převod jednotky určené k bydlení vzniklé stavební úpravou, když k němu dochází do pěti let od doby, kdy lze jednotku užívat. A do třetice je od daně osvobozen převod majetku družstev do vlastnictví jejich členů.
Jaká je sazba a výpočet daně z nabytí nemovitých věcí?
4 % ze základu daně, to je sazba daně z nabytí nemovitých věcí. A základem daně je cena nemovitosti. Vychází se přitom buď z kupní ceny nemovitosti, nebo ze směrné hodnoty, kterou určuje finanční úřad podle typu, polohy a charakteru nemovitosti. Daň se pak vypočítá z té, která je vyšší. Pro výpočet daně se nevychází z celé směrné ceny nemovitosti, ale jen z jejích 75 %.
Kupní cenu je možné porovnávat i se znaleckým posudkem, a nahradit ním cenu místně obvyklou. Museli byste jej však sami podat na finančním úřadě a nejdřív o tento krok samozřejmě požádat. Náklady na posudek si můžete odečíst od základu daně.
Platba daně z nabytí nemovitých věcí
Do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl proveden vklad práva do katastru nemovitostí, je nutné podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí. Klasicky na finančním úřadu, v jehož obvodu se nachází nemovitost.
